|
| |
|
|
Spánek a profesní zátěž učitele
Kotenová, Yvetta ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Šírová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem spánku a profesní zátěže učitelů. Teoretická část přináší informace o pracovní zátěži, jejích zdrojích a možných důsledcích. Z dlouhodobých důsledků je podrobněji věnována pozornost syndromu vyhoření, jeho projevům a možnostem diagnostiky. Následně jsou shrnuty poznatky z výzkumů zátěže a syndromu vyhoření v profesi učitele a pozornost je věnována také rizikovým a protektivním faktorům. Dále se teoretická část věnuje tématu spánku, jeho fyziologickým charakteristikám, potřebě a významu spánku v životě člověka, důsledkům nedostatečného či nekvalitního spánku a vybraným poruchám spánku. V závěru teoretické části jsou shrnuty výzkumy spánku v souvislosti se stresem a syndromem vyhoření, ze kterých vychází empirická část práce. Cílem empirické části je zmapovat kvalitu spánku u souboru učitelů základních a středních škol a dále ověřit vztahy mezi jejich kvalitou spánku (PSQI), syndromem vyhoření (SMBM) a spokojeností se životem (SWLS).
|
|
|
Gender Differences in Life Satisfaction
Tolnykina, Anastasiia ; Pertold-Gebicka, Barbara (vedoucí práce) ; Chadimová, Kateřina (oponent)
Co je štěstí? Tato otázka byla položena lidmi po celou dobu existence. Zpočátku byl tento problém zvažován filozofy, kteří jej studovali z různých perspektiv. Identifikace zdrojů štěstí a jejich závislosti na vnějších faktorech dosud neztratila svůj význam. Naopak se to prohloubilo, protože ekonomové se také zapojili do studia tohoto problému. Objevila se řada nových přístupů k analýze úrovně štěstí a výsledky výzkumu mohou mít významný dopad na hospodářskou a sociální politiku zemí. Moje práce se zaměřuje na genderové rozdíly v životní spokojenosti, která je dnes předmětem zájmu. Práva žen se v posledních desetiletích velmi zlepšila. Jak to změnilo životní spokojenost žen? Ovlivnilo to nějak mužské štěstí? To jsou otázky, které ve svém výzkumu zvažuji.
|
|
|
Spánek a profesní zátěž učitele
Kotenová, Yvetta ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Šírová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem spánku a profesní zátěže učitelů. Teoretická část přináší informace o pracovní zátěži, jejích zdrojích a možných důsledcích. Z dlouhodobých důsledků je podrobněji věnována pozornost syndromu vyhoření, jeho projevům a možnostem diagnostiky. Následně jsou shrnuty poznatky z výzkumů zátěže a syndromu vyhoření v profesi učitele a pozornost je věnována také rizikovým a protektivním faktorům. Dále se teoretická část věnuje tématu spánku, jeho fyziologickým charakteristikám, potřebě a významu spánku v životě člověka, důsledkům nedostatečného či nekvalitního spánku a vybraným poruchám spánku. V závěru teoretické části jsou shrnuty výzkumy spánku v souvislosti se stresem a syndromem vyhoření, ze kterých vychází empirická část práce. Cílem empirické části je zmapovat kvalitu spánku u souboru učitelů základních a středních škol a dále ověřit vztahy mezi jejich kvalitou spánku (PSQI), syndromem vyhoření (SMBM) a spokojeností se životem (SWLS).
|
|
|
Podmíněnosti spokojenosti se životem v Česku se zaměřením na geografické faktory
Procházka, Petr ; Novotný, Josef (vedoucí práce) ; Andráško, Ivan (oponent)
Cílem práce je analyzovat podmíněnosti subjektivní kvality života v Česku a srovnat je s jinými empirickými důkazy v Česku i v zahraničí. Mezi základní teoretické přístupy patří ty zdůrazňující "psychologické" faktory a ty zdůrazňující faktory vně lidské osobnosti. Statistická analýza proběhla na datech souboru výběrového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění pro Katedru sociální geografie Přírodovědecké fakulty UK s více než 2000 respondenty z Česka v letech 2013 a 2014. Závisle proměnnými jsou ukazatele tzv. globální a lokální subjektivní kvality života. Mezi nezávisle proměnné byly zařazeny ukazatele "geografické", demografické a další kontrolní proměnné. Bylo potvrzeno, že zejména lidé, bydlící v budovách s větším počtem lidí, s nižší relativní prostorovou mobilitou, starší, s nižším statusem v zaměstnání či nezaměstnaní, nižší úrovní vzdělání a levicově orientovaní vykazují obvykle i nižší úroveň subjektivní kvality života. Nevyjasněné výsledky, co se vlivu na subjektivní kvalitu života týče, přinesla analýza pohlaví a příjmu, což bylo také v souladu s očekáváním. Naopak teoretické předpoklady se nepotvrdily u velikostní kategorie obce, způsobu dojížďky do zaměstnání a víry.
|
|
| |
|
|
Determinants of Subjective Wellbeing: Comparison of Developed and Developing Countries
Halamka, Radek ; Bajgar, Matej (vedoucí práce) ; Jašová, Martina (oponent)
Dosavadní studie o subjektivním blahobytu nebraly v úvahu rozdílné podmínky vyspělých a rozvojových zemích. Také různé typy faktorů ovlivňujících subjektivní blahobyt byly jen zřídkakdy studovány společně. Tato bakalářská práce se snaží vyplnit danou mezeru. Jejím hlavním záměrem je porovnání vlivu osobních, ekonomických, politických a institucionálních faktorů určujících spokojenost se životem v rámci skupin států rozdělených podle stupně ekonomického rozvoje. K analýze jsou zde použíta data z posledních tří vln World Values Survey. Závislost spokojenosti se životem na zmiňovaných faktorech je zkoumána pomocí ordered probit modelu. Výsledky ukazují na podstatné rozdíly mezi jednotlivými skupinami států. Mezi hlavní výsledky této práce patří klesající vliv národního i osobního příjmu s rostoucí hodnotou národního příjmu; veliký rozdíl mezi zeměmi s vysokým a nízkým národním příjmem ve vnímání kvality vlády a konceptu nezaměstnanosti; vysoce oceňovaná demokracie mezi bohatými státy; nesignifikance dosaženého vzdělání ve skupinách zemí s nížším národním příjmem; pozitivní efekt kvality školství a zdravotní péče v zemích s nízším národním příjmem; a vysoký vliv svobody výběru napříč skupinami. Práce tedy ukazuje, jak je velmi důležité zohledňovat úroveň rozvoje při snaze izolovat vzorce v subjektivním...
|
|
|
Analýza závislosti spokojenosti obyvatelstva na socio-ekonomických faktorech
Zarembová, Petra ; Sobíšek, Lukáš (vedoucí práce) ; Blatná, Dagmar (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou závislosti spokojenosti obyvatelstva na vybraných socio-ekonomických faktorech, kterými jsou pohlaví, věk, zdravotní stav, nejvyšší dosažené vzdělání, příjem domácnosti, rodinný stav a počet dětí. Hlavním cílem práce bylo popsat vztah mezi spokojeností obyvatel a několika socio-ekonomickými faktory. Zkoumány byly čtyři země Evropské unie, a to Německo, Polsko, Španělsko a Švédsko. Druhým cílem práce bylo zjistit, zda se liší životní spokojenost vybraných populací. K řešení byla využita analýza kontingenčních tabulek a také míry závislosti pro nominální a ordinální proměnné, například koeficienty Cramerovo V či Somersovo d. Přínosem práce je srovnání čtyř vybraných evropských zemí, co se týče spokojenosti jejich obyvatelstva. Dále byla statistickými testy ověřena závislost spokojenosti lidí na několika socio-ekonomických faktorech. Analýza byla provedena na základě socio-ekonomických dat, které poskytuje zdarma online organizace World Value Survey Association.
|
|
|
Vliv příjmu a zaměstnavatele na míru štěstí v České republice
Valentová, Adela ; Houdek, Petr (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Práce zjišťovala vliv příjmu a referenčního příjmu na pociťované štěstí či spokojenost se životem. Rovněž byl zkoumán vliv typu zaměstnavatele -- vliv velikosti firmy, rozdílu mezi soukromým a veřejným sektorem a rozdílu mezi podnikatelem a zaměstnancem. K analýze byla užita data pro Českou republiku z 1., 4. a 5. vlny European Social Survey z let 2002, 2008 a 2010. Byl zjištěn slabý pozitivní vliv absolutního příjmu na štěstí, pozitivní vliv referenčního příjmu, který by znamenal přítomnost "tunelového efektu", který vysvětluje pozitivní vliv referenčního příjmu jako signál budoucí prosperity. Vyšší štěstí bylo nalezeno u podnikatelů a zaměstnanců veřejného sektoru. Významnost velikosti firmy na štěstí zaměstnanců nebyla potvrzena. Dobré zdraví či spolužití s partnerem jsou však determinanty s podstatně silnějším vlivem na štěstí. Zlepšení zdraví má na štěstí stejný vliv jako ztrojnásobení platu, spolužití s partnerem má vliv na štěstí ještě o něco vyšší, zhruba jako 3,5 násobek platu.
|
|
|
Can we buy happiness? Evidence from Slovak Republic
Šramko, Filip ; Chytilová, Helena (vedoucí práce) ; Svoboda, Miroslav (oponent)
Tato práce se snaží ověřit vliv příjmu a příjmu referenční skupiny na subjektivně pociťováno štěstí. Vychází přitom ze zjištění o existenci "tunelového" efektu v krajinách bývalého Východního bloku (Senik, 2008). Odhadem vzorky ze čtvrté vlny EVS pomocí OLS zjišťuji přítomnost slabého pozitivního efektu příjmu na štěstí, z kterého však nemožno vyvodit kauzální vztah. Efekt příjmu referenční skupiny není konzistentní napříč odhadovanými modely, no nacházím známky "tunelového" efektu. Práce taktéž zjišťuje nižší efekt absolutního příjmu pro zaměstnaných než pro ostatní v odhadované vzorce. Odhady vykonávám i pomocí proměnný spokojenost se životem a potvrzuji vhodnost rozlišovat mezi konceptem štěstí a spokojenosti.
|
host ::
RSS.